Vyznání
Přiznávám, že touhu cítím.
Šeptám si, že ráda mám.
Má bázeň brzdí cestu kvítím
on trochu zraňuje, je vnitru sám?
Nepohřbil jsem,
lásky kvítek
nedusím, své touhy dech.
Mě škádlí v ženě
něžný skřítek.
Ztrácím se
v mé černi zdech.
Jak uchopím tě?
Jak rád se vznítím…
Já toužil jsem a rád bych
vzplál.
Však strachů spár
mé jizvy jitří
a slzy mé zní ve mě
dál…
Rozechvěle se vinou třásli
a obnaženi
snad stáli tam.
Tak dopusť jen
ty vichry vášní,
ať žádný člověk
není sám