Tanečnice
v oblacích se ztrácí
až k hvězdám stoupá v ladné křivce její ruka, zrak, prsty,
a na a v nich ten cit.
Jak chtít a rodit, svůj sen?
Teď, hned.
Nebo pak?
Hned!
Však její nohy, klín, ji táhnou naopak
a halí sny, v ten prostý šat
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář