Neptej se ženy
„Neptej se ženy, co vylepšit,
jsou citlivé na jemná slova.
Akordy něhy jsou vždy krásné,
mají-li souznění.“
„To jsi řekla hezky: „Jemná slova,
jsou to například:
„pokušení, vášeň, snění, znova?“
Zní ti v duši, jak je krásně
neváhá odkrývá taje,
v souznění rty se dotknou,
když citem budu kreslit melodii…“
„To si myslíš hezky, a hezky kreslíš
pojď blíže, a nakreslíš mi na tělo? Jo?“
„Dobře, do kůže ti prstem nakreslím…
Třeba i plátky růže a pak je políbím, smím?“
„Je to vznešenost a krása i když bdím, tak tu sním.“
„Cože? Jsem tě chtěl líbat na ty obrázky a ty spíš?“
„Broučku, sním...sníš taky?“
„Ne trucuju tu. Jsi chtěla kreslit a pak si spíš!“