Kráčela
Kráčela a tiše vášeň,
připletla se do jejích kroků,
když ho míjela.
A myšlenka, jak těla o těla se s něhou o sebe otřela.
V tu chvíli chvil by nic, nic jiného nechtěla.
Pohledem, jenž koutkem oka zachytil,
se probudila touha, o níž si kdysi snil.
Tiše, vášeň, se o něj s něhou pokouší
jak v něze těl, koupe se tou rozkoší.
Tiše šli si, oba jednou cestou,
denně, se míjeli,
a potom v davu, o sebe, tiše se otřeli.
A třesk…
a ohlédli se oba,
netřeba pohledů,
netřeba slova.
201805