Dialog
Jsi ?
tu ?
Přítelkyně, člověče o čem život je?
O strachu, že někam něco uteče ?
Že pod nebem je nebezpečno a růže svými trny…,
Píchá?
Nebo o tom,
že srdce k světu, životu a retu šeptá?
Vzlyká !
K "rtům" při jejichž políbení smutek utíká a život moh by tepat melodii.
Krásně, že až dech nám utichá…
Nebo… o cíli a o účelu ?
Vždyť i laně, když k pramenu se nachýlí . . .
Nejsou! Když znepozorní ! Byť jen na chvíli !
V křivce hrudí, pohybech a gestu, v rozechvění šíje,
v ohlížení za žárem a v očích, …
Vlastně sny, lákající cestou světy harmonie ?
Hledající smysl v smyslech bystřící se v žáru ?
V dešti, vichru, blesku, zemi vzpírající paže v pozvání či spáru ?
Tak o čem život je? Ne-li o žití ? A je-li tomu jinak…
Tak?
Ať slunce na mě nikdy nesvítí …