Ahoj melodie
kolem tónů duhy se lesklé dlouhé stuhy ovíjí
(chvíli být v tom ději, ať city mé se chvějí...)
rozevlají se v melodii, melodii snivé beztíže,
jak neuchopitelné vteřiny.
Což ženy neví, neví,
neví, že...
rozčeří, odhalují krásu (smysl krásy),
v těch chvílích nacházím si spásu,
(na čem pak záleží?)
a koupu se v jasu,
v naději,
souznění...,
když tóny její zaznějí,
rozteskní se a ukojí a, a ...,
ač rozum nevěří....
při lehkém dotyku bradavek, dlaní, rtů,
odvíjejí, se vzpomínky.
snad snů.., snad pravdy,
( ona:"(že dostaneš pohlavek :o))" )
a u dveří, na prahu
pramínky...
plynou, spojují se, rozcházejí.
Setkají se v kráse,
ve štěstí,
když potkáme se.
Zase.
Ve světě, v nekonečném moři,
v melodii,
jež smutky všechny boří...
"tak ahoj, zase někdy, má melodie..."
( ona: "Pá..opatruj se mi:o)" )