Duha
Z duhy, záře skvělý most
příroda si staví
v dešti tady stojí skvost
...květiny si hrají :
Stuhu rudou nechte mně
( zasměje se růže )
motýl krásou okouzlen
sednout na mě může.
Zlatavou mi přenechte
( prosí slunečnice )
ať se čmelák nesplete
a mám zrnek více.
Zelená tu vyraší
po celičkém kraji
ať tu špína nestraší
když si děti hrají
Bodláci si v rozmaru
vykoupali šaty
je tu jako při bálu
náruč krásy z vaty.
Takto květy po dešti
vesele se smějí
v radosti a ve štěstí
krásou louku hřejí.