chat
Kytky mezi slovíčky z klávesnic.
O pochopení, společných zájmech,
života plánů, smíchu i tichu.
A jednou:
Jak něžné písničky mi zněla
a šel jsem za ní závojem cest a dlouhých dnú.
Kopírujíc kroky vlastních snů.
„Ahoj kluku, tak to jsi ty“
Já: „tak tohle se mi nezdá? Jsi krásná,
podobná snu, snad hvězda, Ti obarvila oči,
snad štěstí, přinesu do tvých dnů.“
„Promiň, ale už jsem vdaná, mám děti,
už nejsem sama.“
Mrzí mě, že nedotknul jsem se tvých rtů
a jen se díval do očí, a podal ruku.
Jak ten čas letí… jen vím, že tenkrát jsem se otočil
a odešel, aby neslyšela, co si šeptám:
„Osude, jak do života sny své a něhu vetkám…“
zd:o)
.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář